Fantasmagorické pozastavení

28. listopadu 2009 v 20:57 |  Poésie
Žlutá velryba,
na křesle v koutě,
s brýlemi nasazenými vysoko
až ke kořeni nosu.

Jsou typicky Allenovské,
asi si připadá intelektuálně,
bleskne mi hlavou,
jež zbystřuje zrak

Pohupuje se,
sem
a tam.
S tlustou knihou na klíně
a občas si něco zapíše
perem plnícím.

Kolem běhají houfy skřítků,
dělají nepořádek,
padají,
a lechtají velrybu.

Nedá se.


Ze stropu visí pavučina,
která nikde nekončí
a nikde nezačíná.

Fantasmagorie.
Začíná mně přerůstat.
Velryba po mně kouká
drsným podezřívavým okem.

Má asi vliv,
spolu s jejím pohledem,
rozhostí se ticho.
Tak hrobové,
jaké není na hřbitovech

jen pavouk,
ten z té pavučiny,.
nekonečně spletené.
Mrkne na mě
a jde spát.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama