Stan

1. října 2009 v 22:26 |  Poésie
Procházej sem a tam
zapadlym náměstim
rovnou tam postav stan
nazdar všem předměstim

Tak když už do přírody nikdy néz města
jsme přece jenom lidi z masa i těsta

U radnice já zakotvim
A noční příběh začíná
v batohu hnije svačina
jako po mrtvym

Kouknu se do dálky
tak jenom oblaa mavá
já nechci do války
nikdo mi nezamává

Tak když už do přírody nikdy néz města
jsme přece jenom lidi z masa i těsta

půlnoční hodina
kravatu narvu kolem krku
moje vybíjená
je založena na efektu Puku

Vybíjená je moje každodenní cesta
-životem i smrtí, strastí i bolestí-
jsme přece jenom lidi z masa a těsta....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 kong kong | E-mail | Web | 19. října 2011 v 11:29 | Reagovat

Pěkný....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama